Začínají se mi na loňském blogu objevovat km hlášení. To znamená, že jste všechny, zdá se, natěšené na další putování a tak jo, dáme se do toho. Ale protože leden jsem proflákala, taky díky chřipce a jejím doléčování a taky mě zlobily hodinky, já lednové kilometry nemám. Ale od února už zase měřím. Takže vyrážím 1. února. A protože v naší zemičce je tak krásně, proč tam nezůstat a lépe ji nepoznat. První trasu jsem zvolila také proto, že dvě místa, kudy prochází, už jsme se Šlápotami navštívili. Prvním místem jsou Žďárské vrchy a jejich Devět skal a druhé místo Žďár nad Sázavou se Zelenou Horou a Olšiakovým sousoším, znázorňujícím hranici Moravy a Čech. Tak kdo se přidá?

Trasa č. 1: Vydáme se pěšky  po zemské hranici Čech a Moravy. Přibližně 350 kilometrů dlouhá Českomoravská stezka je součástí sítě tras Via Czechia a vede souběžně s historickou hranicí mezi Královstvím Českým a Markrabstvím Moravským od Králického Sněžníku až ke Slavonicím.
Českomoravská stezka vede po historické hranici Čech a Moravy. Trasa spojuje dva trojmezné body – na severu je to trojmezí Čech, Moravy a Polska (které je zároveň nejvýchodnějším bodem Čech), ležící v těsné blízkosti vrcholu Králického Sněžníku a pramene Moravy; na jihu je to trojmezí Čech, Moravy a Rakouska nedaleko Slavonic. Českomoravská stezka rovněž sleduje hlavní evropské rozvodí, oddělující úmoří Černého a Severního moře.Základní pěší varianta Českomoravské stezky měří 345 km.

Nejvyšším bodem stezky je Králický Sněžník s výškou 1423 m n. m. Dalšími výraznými vrcholy na trase jsou Jeřáb v Hanušovické pahorkatině (1003 m n. m.), Suchý vrch v Orlických horách (995 m n. m.), Devět skal ve Žďárských vrších (836 m n. m.) a Javořice v Jihlavských vrších (837 m n. m.). Naopak nejnižšího bodu trasa dosahuje v údolí Lukávky u Lanškrouna (360 m n. m.).

Významnými body na Českomoravské stezce jsou rovněž křesťanská poutní místa, která se pro někoho mohou stát samostatnými cíli putování. Od severu k jihu jsou to z těch významnějších například Hora Matky Boží – Klášter Hedeč, Českomoravská Fatima v Koclířově nebo Zelená hora u Žďáru nad Sázavou.

Trasa č. 2: V roce 2019 byla otevřena Poutní cesta Blaník–Říp. I tam už Šlápotky vystoupaly, i když beze mě. Trasa o délce 200 kilometrů propojuje dva bájné vrcholy v Česku a je rozdělena do sedmi etap se sedmi tématy k zamyšlení. Cesta začíná v Louňovicích pod Blaníkem.  První, třicetikilometrová etapa začíná výstupem na vrchol Velkého Blaníku, kde podle legendy dřímá vojsko svatého Václava, připravené vyjet české zemi na pomoc, až jí bude nejhůř. Závěrečný výstup na Říp ze Ctiněvsi k rotundě svatého Jiří má 225 výškových metrů a společně s praotcem můžete na vrcholu zvolat: „To je ona země zaslíbená, mlékem a strdím oplývající!“

Trasa č.3: Turistická značená trasa 0001 je pěší trasa Klubu českých turistů značená červeným pásovým značením. Část trasy se kryje se Svatojakubskou cestou a té jsme si taky kousek se Šlápotami prošli. Pod číslem 0001 je vedena v evidované délce 157 km a je tak jednou z nejdelších českých pěších značených tras; začíná na berounském Husově náměstí a vede přes Svatý Jan pod Skalou a Karlštejn na jihozápadní okraj Prahy, dále na jih od Prahy k soutoku Vltavy a Sázavy a pak proti proudu Sázavy až do Chřenovic v okrese Havlíčkův Brod na Vysočině. A to je skoro u nás:-).

Trasa č.4. Stezka Slezkem. Pěší trasa měří 390 km a je rozdělena na 18 denních etap s průměrnou délkou 20-25 km.  Stezka Slezskem je členěna na 7 úseků, které tvoří přirozené geomorfologické celky. Trasa prochází jedinou CHKO (Jeseníky) a nejvyššího bodu dosahuje hned na svém začátku na trojmezí Smrk-hraničník (1110 m n. m.). Na Stezce Slezskem nebo v její těsné blízkosti se nachází 18 poutních míst. Trasa prochází mnoha malebnými městy a městečky, jako jsou například Javorník, Vidnava, Jeseník, Zlaté Hory, Krnov, Opava nebo Hlučín. Kdo nikdy nebyl na Ostravsku, bude možná překvapen, jak zelenou krajinou je možné vést trasu oblastí, která bývala v minulosti nechvalně známá svým poškozeným životním prostředím. Na Ostravsku vás trasa zavede i k četným hornickým památkám a zajímavostem.K zastavení na cestě láká i 18 poutních míst. Z těch významných zmiňme například Boží horu u Žulové, vrch Cvilín u Krnova nebo kostel Panny Marie Pomocné u Zlatých Hor. Trasa Slezskem končí na nejvýchodnějším bodě ČR.

Trasa č.5 Východočeská Svatojakubská cesta - 247 km

Trasa č.6. Pro zpestření přidávám dvě kratičké trasy, které vedou mým rodištěm, kterému jsem věrná dodnes. První žlutá trasa nás dovede z vlakového nádraží v Havlíčkově Brodě, kolem historické zříceniny hradu Ronovec, až na nádraží v Chotěboři. Měří 20,5 km. Na druhé trase - zelené - bychom našlapali 22,4 km. Začíná v malebné vesničce Lysá, pokračuje přes hory a doly a končí u rodného domu Karla Havlíčka Borovského. Tak kdepak se protínají?

Trasa č.7  - hlavně pro Lídu:-) Stezka středozemím propojuje nejsevernější a nejjižnější body ČR, prochází přes 4 chráněné krajinné oblasti, 24 poutních míst a zavede vás do mnoha malebných měst, jako je Praha, Mělník, Tábor nebo Český Krumlov.Stezka vede po významných poutních trasách, jako je např. Máchova cesta, Stezka údolím Lužnice nebo jihočeská větev Svatojakubské cesty. Trasa sleduje i přirozené historické cesty – ať už je to keltská obchodní stezka nebo prastará plavecká stezka, po které se vraceli voraři z Prahy zpět na Šumavu. Základní pěší varianta Stezky středozemím měří 569 km.Nejvyšším bodem stezky je vrchol Kleti, která je svou výškou 1 084 m n. m. jedinou tisícovkou na celé trase od severu k jihu. Z dalších výrazných vrcholů na cestě jsou Klíč v Lužických horách (760 m n. m.), Bezděz (606 m n. m.) a Javorová skála ve Vlašimské pahorkatině (723 m n. m.). Naopak nejnižšího bodu trasa dosahuje na soutoku Labe s Vltavou v Mělníku (156 m n. m.).

Trasa č. 8 - protože v létě některé z vás hodně jezdí i na kole, přidávám dvě cyklotrasy: